Strdí je to, čím oplývá česká země.
Strdí lze spatřit, vystoupíme-li na horu Říp. Když tam stanul Praotec Čech, viděl strdí všude okolo. Viděl taky mléko, což je ale záhada, protože žádné archeologické, paleontologické, geologické, hydrologické, gynekologické, fyzikální ani laktologické průzkumy neprokázaly, že by se v Čechách vyskytovalo mléko v množství, které by bylo možno z vrcholu hory Říp spatřit. Zato strdí se v české krajině vyskytuje hojně. Už je prokázáno, že strdí smrdí, ale stále nevíme, co to vlastně strdí je. Podle většiny to je rostlinné lejno, které roste ze země. Další tvrdí, že strdí byl nepřátelský kmen, který lačně popíjel mléko. Byli velmi mírumilovní, se všemi ostatními kmeny se kamarádili, půjčovali si věci... než přišli Češi. Jakmile se Češi objevili na hoře Říp, Strdové okamžitě valili za nimi aby je mohli pohostit. V tom Češi vytasili své klacíky a vrhl se na Strdy.
Do rána ze Strdů nezbyla ani kost.
Strdí v průběhu roku
Česká krajina jím oplývá v každém ročním období. Celkové množství strdí během roku zůstává konstantní. Na jaře koncentrace stoupá, kulminuje okolo začátku července, poté jeví tendenci mírně klesající. V podzimním období zaznamenáváme mírný vzestup v suchém teplém zářijovém období, který v říjnu přechází do lehkého útlumu, listopadového poklesu a konečně do období prosincové stagnace. Počátek roku je charakteristický lehkým vzestupem koncentrace. Únorové sloty však strdí nesvědčí, koncentrace opět klesá a zůstává na malých hodnotách až do poloviny března. S nástupem jara do české krajiny přichází strmý vzestup a dále se celý proces cyklicky opakuje.
Vlastnosti strdí
Základními charakteristikami strdí je jeho oplývavost, stálost a typický výskyt v české krajině.
Oplývavost
Oplývavost strdím je v Čechách mimořádná. České země vykazují nejvyšší oplývavost strdím na světě. V
tomto směru jsou Čechy naprosto unikátní krajinou. Nikde jinde nebyla naměřena tak vysoká oplývavost strdím jako v Čechách. Ano jsou ve světě krajiny, které strdím nejen že neoplývají, ba dokonce se v nich strdí vůbec nevyskytuje! Systematickým měřením celoroční oplývavosti bylo zjištěno, že právě v Čechách a pouze v Čechách dosahuje krajina 1000% oplývavosti strdím.
Stálost
Strdí je stálé. Jeho dlouhodobá koncentrace v průběhu let se výrazně nemění. Nebylo zaznamenáno jeho slučování s žádnou jinou látkou v české krajině se vyskytující, dokonce ani s bursíkem. Neváže se na smog, neslučuje se s pneumatikami, nerozkládá ho ani sluneční světlo, ani ozón, nerozpouští se ani ve vodě, ani ve fenolu. Neváže se na náplavy bahna. Nerozkládají ho sinice ani řasy v přehradních nádržích. Neničí ho radiace. Strdí nehoří. Při záplavách není odnášeno. Strdí nebývá poškozeno ani při větších katastrofách, jako jsou okupace země, fašismus, diktatura proletariátu, okupace spřátelenými vojsky, perestrojka nebo patové volby. Pravda, měření zaznamenala lokální a dočasný pokles koncentrací v určitých dobách (15. březen 1939, 21. srpen 1968), a na některých místech (Terezín, Lidice, Milovice), avšak nikdy nedošlo k jeho naprosté likvidaci. Příčiny těchto poklesů jsou předmětem rozsáhlého výzkumu.
Typický výskyt
Jak již bylo v předchozím odstavci naznačeno. Výskyt strdí v Čechách je naprosto typický. Zdá se, a podařilo se pro to nashromáždit nemalé množství důkazů, že Čechy by bez strdí vůbec nebyly Čechami, zato v jiných krajinách by strdí bylo přílišnou zátěží pro životní prostředí, nezapadalo by organicky do krajiny a rušilo by horizont.
Původ strdí
Strdí je předmětem rozsáhlého vědeckého bádání českých učenců a vědců již několik set let. Po původu strdí pátrají týmy fyziků, chemiků, biologů, geologů, astronomů, matematiků, lékařů, lingvistů, historiků, sociologů, ba dokonce i cimrmanologů, a jedné knihovnice. Zdá se, že nejdále se ve výzkumu o původu strdí dostal Jára Cimrman. Bohužel při objevu jeho pozůstalosti byla právě ta část jeho výzkumů, která se týkala původu strdí, nenávratně zničena. Historické a lingvistické bádání však přineslo jeden důležitý objev: Praotec Čech do krajiny pod Řípem strdí nepřinesl. Strdí v krajině pod Řípem v době jeho příchodu již bylo, a to v míře více než hojné. Zde klimatologové poukazují na to, že výstup na horu Říp se s nejvyšší pravděpodobností odehrál v období nejvyšší koncentrace strdí, totiž na začátku července. Ačkoli nám toto zjištění odhaluje mnohé o závěrečném putování Čechovy expedice, o původu strdí nám neříká nic.
více se dovíte ZDE 
.jpg)
