Krhútistán

Krhútistán, krhútsky Krhútystán, je částečne uznaný stát ve střední Evropě. Jeho území je v dnešní době okupované z velké části Českou republikou (celé území kromě Brna právoplatně náleží Krhútistánu, o Brnu se rozhodlo že ho Krhúti nechtějí), Polskem (území na jih od obce Kokotów) a Ruskem (Královec). Krhúti se snaží o obnovení suverenity Krhútistánu ale jsou často utlačováni jako etnická menšina.

Historie

Raná historie

První písemné zmínky o Krhútistánu pochazeji z roku 1988, tehdy se totiž Krhúti jakožto kmen naučili psát. Fyzické důkazy o jejich existenci na našem území máme ale již z první poloviny 5. století n.l., kdy nan naše území přichází praotec Čech se svymi lidmi. Zhruba v te době, a možná ze i s praotcem Čechem se na nase území dostávají i Krhúti pod vedením Čechova nejmladsího syna, Krhúta, černé ovce rodiny. Krhúti se však neusazují, tak jako češi, na Moravě, ale tušíc nebezpečnou auru v té době ještě neexistujícího Brna, pochodují trochu dál a usazují se zprvu na západě našeho území, zejména v oblasti okolo Pičína, kde zakládají první Krhútské hradiště, ze kterého se později stává hlavní město Krhútistánu, Ejč pod Mejknínem.

Zlatá doba Krhútistánu

Období od sedmého do třináctého století našeho letopočtu označujeme jako zlatou éru Krhútistánu. V roce 669 n.l. sesedá z trůnu Krhútský vůdce Kamenožrout zvaný "Zelený" podle obvyklé barvy jeho obličeje když se opil a vyhlašuje nové celostátní zřízení, a totiž anarchii. Tím začíná období prisperity.a blahobytu. Tažení na sever v roce 672 n.l.(slovy šestsetšedesátdvanáct) rozšiřuje Krhútské území na dnes nárokováný rozměr. V té době také vzniká hraniční město Kokotov (dnes Kokotów a Královec (na počest posledního krále Kamenožrouta "Zeleného". V době kdy se Slované mlátili klacky a snažili se vyrovnat západnimu imperialismu tím ze přijimají křesťanství, Krhúti již vynalézají kolo a na území se objevuje takě první a jediná Krhútská měna, která je kovová, Střibřich Rzivý. Ekonomika Krhútistánu v te době roste az závratným tempem a chabé pokusy Čechů nemají šanci její růst zvrátit. Dny 29, 30 a 31.2 700 jsou pro Krhúty znovu vítěznými. Vydávají se totiž na tažení proti Čechům, které pokořují, a kteří se před Krhúty stahují na územi dnešního Brna. Tam je Krhúti nechávají jejich osudu, znajíce auru Brna. Až do třináctého století pokračuje dále období prosperity, zakládání nových měst a rozkvět Krhútského národa. Je to doba ze které pochazí nejslavnější památky Krhútů jao například žalobej nebo Proroctví o Závěru svéta, a ve kterém žily mnohé z Krhútských velikánů jako například Krombožinec Lilibínský.