Nejtragičtější události moravských dějin

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Split-arrows.png Tento článek nemá nic společného s článkem Nejtragičtější události českých dějin.

To je dobře, můžeš založit nejmíň další čtyři nepodobné a vzájemně je rozdělit.

Google uncyc.jpg Nejtragičtější události moravských dějin na googleTohle je nejlepší článek na téma „Nejtragičtější události moravských dějin“ na celým internetu.


Morawa.png

Moravské dějiny jsou bohužel plné tragických událostí. Zde je seznam najtragičtějších z nich:

Prapravěk[editovat | editovat zdroj]

Řýp.jpg
Zhruba před 20 milióny let
Hora Říp oficiálně ukončila vulkanickou činnost a s tím i možnost vyhubit čehůny.
Asi 25 000 př. Kr.
V Dolních Věstonicích nějaký mamlas patlající se v hlíně vysochal karikaturu své staré, ona ji našla a vztekle ji hodila do ohně. Dnes to je národní kulturní památka.
Někdy v 7. století př. Hidžrou
Jakási Panna Morava odmítla nemravné návrhy Ducha Svatého. Ježíš se tedy nenarodil Panně Moravě na Moravě, ale Panně Marii v Izraeli (nebo v Plastelíně, to se už nedá rozhodnout).
1. století po Kr.
Morava nebyla začleněna do Římské říše.
6. století
V rámci stěhování národů okupovali Moravu Češi a provedli genocidu Germánů a zavedli češtinu jako úřední jazyk.
Nejtragičtější událost Moravských dějin vůbec.
Viz také Příchod Slovanů, Satan, Monte Lope, Praotec Čech a Na Plech.

Pravěk[editovat | editovat zdroj]

1740–1742
Prusové (ve skutečnosti němci, bo Prusy už předtím vyvraždili) se spokojili se Slezskem a neanektovali čechy.
1743
Ani Bavorům se nezdařilo získat čechy. Promarněna poslední šance na to, aby čechy a Moravistán nebyly spolu v jednom státě.
1756
Vymřeli naši polabští bratři, s tím padla šance dobýt Německo.
1774
Marie Terezie zavedla povinnou školní docházku aby děcka nesmrděla pořád doma. Údajně to je pro jejich dobro.
19. století
Jan Kollár a jemu podobní rozšířili strašlivou fámu, že Moravané nejsou Slované. Navíc vnutili všem obyvatelům Moravy svou národnost. Vůbec celé století stálo za hovno.
1882
T. G. Masaryk nepřijal nabízenou mu profesuru na univerzitě v Černovicích (Bukovina).
1919
Založena KDU-ČSL

Středověk[editovat | editovat zdroj]

1913: Konec česka ne a ne přijít.
1918
Český jazyk prohlášen úředním jazykem Československa. Hantec ostrouhal. Brno, navzdory své výhodné zeměpisné poloze, se nestalo hlavním městem státu.
1919
Zřízeno Velké Bryncl.
1929
Zima jak sviňa připravila Československo zabitím Moravského básníka Václava Jebavého o Nobelovu cenu za literaturu.
1946
Čechy pod Kosířem nebyly přejmenovány na Moravu pod Kosířem.
1949
V Českomoravoslezskoslovensku byly zrušeny samosprávné země.
1968
Brněnské jaro bylo bohužel vystřídáno Pražským létem.

Pozdní středověk[editovat | editovat zdroj]

1991
Po sčítání lidu v ČSFR a neúspešném poksu o odtržení Moravy a Slezska začala čechizace Moraváků a Slezanů, kteří jsou nuceni se hlásit k české národnosti.
květen 2002
Na návrh KSČM přijala Posranecká sněmovna Policie české republiky poměrem hlasování 200:0 deklaraci prohlašující, že Edvard Beneš se zasloužil o stát. Deklarace naštěstí nespecifikuje o který.
září 2002
Opadla voda, takže Praha nemohla být dále vybíjena pomocí vody.
2012
Ani letos nepřišel konec česka, i když to vypadalo tak nadějně.
2015
český terorista v Uherském Broděrestauraci postřílel 8 Moraváků

Novověk[editovat | editovat zdroj]

2021
útok českých teroristů na jižní Moravě, provedený tornádem

Viz též[editovat | editovat zdroj]